Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klasika podruhé

1. 12. 2017

JAN NERUDA: DĚDOVA MÍSA 

V kamnech praská, dědek každou chvíli 
svadlé ruce sobě zahřívá, 
kolo vrčí, syn si s prací pílí, 
nádobu si z dřeva vyrývá. 


Kolečko si divnou píseň šumí, 
vnoučeti se očka kmitají - 
"Hele, co náš táta všecko umí, 
jak mu tříšťky z rukou létají! 

Dřevo ukradl jsi v panském lese - 
komu děláš z něho koryto? 
"Dědovi; - již se mu ruka třese, 

nádobí už všechno rozbito." 

"Nauč mne to!" - "Vida toho kluka, 
nač by tvá to ruka uměla?!" 
"Až se tobě třásti bude ruka, 
koryto ti synek udělá!" 

V kamnech praská, dědek shrben pláče, 
svadlé ruce syn mu zulíbá, 
kolo mlčí, vnouče kolem skáče - 
"Táto, proč se kolo nehýbá?"